Lekce norštiny 8
Nadřazená kategorie: Norština
Kategorie: Lekce norštiny zdarma
Konec roku se kvapem blíží, tak je potřeba trochu přidat. 8. lekci norštiny zdarma pro vás připravili Jazyková škola Federica a Norge.cz. Jednotlivé lekce vycházejí každý měsíc a obsahují články, slovíčka, gramatiku a cvičení. Každé vydání si můžete stáhnout jako pdf a vyplnit cvičení. Správné odpovědi se dovíte před vydáním další lekce. Lykke til!
Lekce 8
Struktura:
Dialog
Ustálená spojení
Slovíčka
Gramatika
Cvičení
Víte, že……?
Dialog:
På fjellet
Jana og Ola er på tur i Geilo. Det er en nydelig dag og været er fint. Jana peker på et stort fjell og spør Ola.
Jana: Ser du det bratte fjellet der borte? Skal vi ikke dit?
Ola: Nei da, det skal vi ikke. Hytta vår ligger bak den vakre fjorden.
Jana: Sier du det? Da har vi nok tid til å stikke innom den lille hytta der nede, ikke sant?
Ola: Det er en kjempegod idé. Jeg kan godt tenke meg å ta meg en liten kopp kaffe.
Jana: Og varme nystekte vafler med jordbærsyltetøy.
Ola: Det høres perfekt ut. Jeg er faktisk ganske sulten jeg.
Jana: Og jeg ser fram til å sette meg foran peisen.
Ola: For et fantastisk liv.
Ustálená spojení:
Ser du det bratte fjellet der borte? Vidíš tam v dáli tu strmou horu?
Nei da. To teda ne.
Sier du det? Vážně?
Vi har nok tid til å/noe Máme dost času na …(sloveso/podstatné jméno)
Det høres perfekt ut. Zní to báječně.
Jeg er sulten. Mám hlad.
Å se fram/ frem til å/noe Těšit se na ... (sloveso/podstatné jméno))
For et fantastisk liv. To je ale úžasný život.
Slovíčka:
nydelig – výborný, půvabný, rozkošný
et vær – počasí
å peke på – ukázat na
et fjell – hora
bratt – příkrý, strmý
ei/ en hytte - chata
å ligge – ležet, nacházet se, být
en fjord – fjord
å stikke innom – zaskočit (na návštěvu apod.)
liten – malý
kjempe- - velmi (intenzifikující předpona)
en idé – nápad
å tenke seg – představit si
å ta seg – dát si
varm – teplý
nystekt – čerstvě upečený
en vaffel – vafle
et jordbærsyltetøy – jahodová marmeláda
faktisk - skutečně
ganske – docela
å sette seg – posadit se
en peis - krb
Předložky místa:
på – na
i - v
under – pod
over - nad
foran – před
bak – za
til venstre for – nalevo od
til høyre for – napravo od
Poznámka: Po předpožkách obvykle stojí podstatné jméno v určitém tvaru:
Jeg ser fram til å sette meg foran peisen. Teším se, až se posadím před krb.
Gramatika:
Skloňování přídavných jmen:
Přídavná jména se v norštině skloňují ve shodě s podstatnými jmény, která rozvíjí. Jejich tvary se liší v závislosti na rodu, čísle a určitosti (určitý nebo neurčitý tvar). Přídavné jméno může mít tvar přívlastku a stojí před podstatným jménem (en nydelig dag), nebo je součástí jmenného přísudku a stojí za slovesem (været er fint) (tomuto jevu jsme se věnovali v lekci 6).
Neurčitý tvar
|
|
Jednotné číslo |
Množné číslo |
|
Mužský rod |
en fin dag pěkný den |
fine dager pěkné dny |
|
Ženský rod |
ei fin hytte pěkná chata
|
fine hytter pěkné chaty |
|
Střední rod |
et fint hus pěkný dům |
fine hus pěkné domy |
|
Nepočitatelná (mužský, ženský rod) |
varm mat teplé jídlo |
|
|
Nepočitatelná (střední rod) |
varmt vær teplé počasí |
|
Určitý tvar
|
|
Jednotné číslo |
Množné číslo |
|
Mužský rod |
den fine dagen |
de fine dagene |
|
Ženský rod |
den fine hytta |
de fine hyttene |
|
Střední rod |
det fine huset |
de fine husene/ husa |
|
Nepočitatelná (mužský, ženský rod) |
den varme maten |
|
|
Nepočitatelná (střední rod) |
det varme været |
|
Zvláštnosti ve tvoření tvarů přídavných jmen:
Přídavná jména zakončená:
v na přízvučnou samohlásku (fri, ny) přibírají ve středním rodě koncovku –tt:
et nytt hus nový dům
et fritt menneske svobodný člověk
Přídavná jména grå a blå nepřibírají koncovku –e:
de grå dagene šedé dny
de blå buksene modré kalhoty
v na –el, -en, -er (např. gammel) ztrácejí –e po připojení koncovky –e. Zdvojená souhláska se mění na jednoduchou:
gammel, gammelt, gamle:
den gamle boka stará kniha
et gammelt hus starý dům
v na zdvojenou souhlásku (např. grønn) jednu ze zdvojených souhlásek ztrácejí po připojení koncovky –t:
et grønt skjerf zelená šála
v na –sk nebo –ig (např. tsjekkisk, nydelig) nepřibírají ve středním rodě koncovku –t:
et nydelig menneske výborný člověk
v na –e (např. moderne) jsou nesklonná:
et moderne hus moderní dům
en moderne bil moderní auto
v u některých přídavných jmen dochází ke změně výslovnosti (např. god):
god [gu:], godt [got], gode [gu:e]
Skloňování přídavného jména liten:
|
|
Jednotné číslo |
|
Množné číslo |
|
|
|
|
Neurčitý tvar |
Určitý tvar |
Neurčitý tvar |
Určitý tvar |
|
|
Mužský rod |
en liten bil |
den lille bilen |
små biler |
de små bilene |
malé auto |
|
Ženský rod |
ei lita hytte/ en liten hytte |
den lille hytta |
små hytter |
de små hyttene |
malá chata |
|
Střední rod |
et lite eple |
det lille eplet |
små epler |
de små eplene |
malé jablko |
Cvičení:
Doplňte chybějící slova z úvodního dialogu:
Jana: Ser du det bratte ...................... der ....................? Skal vi ikke dit?
Ola: ........... ..........., det skal vi ikke. Hytta vår .................... bak den vakre fjorden.
Jana: ................... ............ ............? Da har vi nok ........... til å stikke ................. den lille hytta der nede, ikke sant?
Ola: Det er en ................................. idé. Jeg kan godt ..................... meg å ta meg en ................... kopp kaffe.
Jana: Og ...................... nystekte vafler med …………………………………
Ola: Det ......................... perfekt ............... Jeg er faktisk ganske ........................... jeg.
Jana: Og jeg ser ...................... til å sette meg ...................... peisen.
Ola: .................... et fantastisk liv.
Doplňte správný tvar přídavného jména v přívlastku:
1.Det er en (nydelig) dag. 2. Jana peker på et (stor) fjell. 3. Ser du det (bratt) fjellet der borte? 4. Hytta vår ligger bak den (vakker) fjorden. 5. Det er en (god) idé. 6. For et (fantastisk) liv 7. Jeg kan godt tenke meg å ta meg (varm) vafler. 8. Det er en (fin) tur. 9. Det (stor) huset ligger der borte. 10. De (ny) hyttene ligger bak fjorden.
Doplňte správný tvar přídavného jména v přísudku:
1.Været er (fin). 2. Hytta er (moderne). 3. Dagen er (nydelig). 4. Vaflene er (varm). 5. Jentene er (vakker). 6. Den lille leiligheten er (fin). 7. Det store huset er (ny) 8. Livet er (fantastisk). 9. Leilighetene er (gammel). 10. Glassene er (blå).
Doplňte správný tvar přídavného jména liten:
ei ................. hytte
en .................... kopp kaffe
det .................... huset
et .................... eple
de ....................... jentene
den ...................... fjorden
de ......................... buksene
et .......................... fjell
en ........................ leilighet
ei ......................... jente
Přeložte:
1.Naše chata je za tím hezkým fjordem. 2. Těším se, až se posadím před krb. 3. Je úžasný den a počasí je pěkné. 4. Máme dost času, abychom se stavili na té malé chatě. 5. To je ale úžasný život. 6. Vážně? 7. Zní to báječně. 8. Máš hlad, nebo žízeň? 9. To je velice dobrý nápad. 10. Dáš si malou kávičku? 11. Ten malý byt je starý. 12. Norské holky jsou pěkné. 13. Teplé vafle jsou dobré. 14. Vidíš tu strmou horu tam v dálce?
Víte, že…….?
v Mnoho míst v Norsku je pojménováno po trollech (Trollveggen,
Trollstigen,Trollhaugen atd. a není divu, protože tyto potomky obrů
můžete doposud potkat v norských lesích a horách. Trollové jsou
velcí tvorové podobní obrům, kteří si rádi smlsnou na lidském mase.
Jsou však také velmi hloupí, takže je snadné je obelstít a zvítězit
nad nimi. Trollové mohou vypadat různě, často jsou například
zobrazováni s několika hlavami, mohou ale také být zarostlí mechem
nebo stromy. Nejznámější obrazy trollů pocházejí od norského malíře
Theodora Kittelsena, ilustrátora norských pohádek.
v Každý student norštiny dřív nebo později zjistí, že některá slova mají dva nebo tři tvary. Z hlediska historie jazyka se jedná nejčastěji o dánské a norské tvary slov: frem/fram (vpředu, dopředu), vet/veit (å vite - vědět), laget/lagde/laga (å lage – udělat, vytvořit, připravit), hage/have (zahrada), mage/mave (břicho, žaludek), bein/ben (noha). Všechny výše uvedené tvary jsou gramaticky správné a záleží na uživateli jazyka, k jaké variantě se přikloní. Podle některých jsou konzervativní dánské tvary slov hezčí nebo více rafinované, přitom se však jedná spíše o vkus, zvyk a prostředí, nikoliv o objektivní hodnocení. Sami Norové jsou v tomto ohledu nedůslední, a mnohokrát v jedné větě použijí dva tvary stejného slova.
Zobrazení: 11074
