Nadcházející pondělí v 12 hodin bude v norském parlamentu obřad na památku obětí, a bude pozván také král, což je v parlamentu zcela výjimečné.

 

Premiér bude prozatím mít kancelář v budově ministerstva obrany na středověké pevnosti Akershus.

 

Matka a tři nevlastní sourozenci pachatele se s pomocí norských úřadů před médii a případně pomstychtivými osobami schovali.

 

Pachatel zřejmě bude čelit návalu požadavků od přeživších a pozůstalých obětí na odskodnění, která se podle jedné právničky-znalkyně mohou vyšplhat až na 250-300 milionů norských korun.

 

Mnozí z těch 1003 příjemců mailu s přiloženým manifestem, který pachatel rozeslal, tvrdí, že Behringa Breivika neznají a nechápou proč jim toto poslal. Krajně pravicové strany a uskupení po cele Evropě se od útoků a pachatele distancují.

 

Podle svého manifestu pachatel zafinancoval teror nejdříve pomoci spekulací s akciemi, pak pomoci toho, že si udělal dluh prostřednictvím svých 10 nebo 12 kreditních karet rozdělených na několik firem, které mu karty vystavily. V Norsku neexistuje ústřední rejstřík dlužníků. Kvůli tomu je relativně jednoduché, aby si někdo bez povšimnutí.

 

Policie vyhodila do vzduchu výbušniny nalezené na farmě, kterou si pronajímal pachatel. Neupřesňují se podrobnosti, ale sousedé si stěžují na to, že nebyli o chystané detonaci informováni. Týká se to hlavně těhotné paní, která právě uložila syna k spánku a která je rozhořčená proč policie jim nedávala vědět předem.

 

Policie věděla, že Anders Behring Breivik pravděpodobně stál za bombovým útokem v Oslu ještě před tím, než byl zadržen na ostrůvku Utøyi. Odhalila ho autopůjčovna. Podle toho, co uvádí norské noviny Aftenposten to trvalo méně než tří hodiny poté co puma explodovala v pátek v 15.26, než vyšetřovatelé znali jméno muže, který si pronajal auto, do kterého byla puma umístěna. Snímky z průmyslových kamer ve vládní čtvrti ukázaly poznávací značku auta, které pachatel zaparkoval na ulici před jednou z budov.

 

Některé části hlavního nádraží a také okolní budovy v Oslu byly evakuovány poté, co byl při terminálu, odkud se cestující přepravují zvláštními vlaky, nalezen podezřelý domnělý opuštěný kufr. Jedna osoba měla ponechat kufr v jednom z autobusů přepravujících cestující na lince mezi letištěm a hlavním nádražím, načež tato osoba z autobusu vystoupila a odešla. Muž, který kufr vytáhl z autobusu a umístil na nástupišti vypadal podezřele nervózní. Chování muže vzbudilo pozornost a přimělo policii k tomu, aby na místo poslala svou speciální jednotku vycvičenou pro nalézání pum. V autobuse bylo 15-20 osob a policie prošla veškerými zavazadly. Policie vyzývá lidi k tomu, aby muže našla na základě toho jak se v autobuse choval.

 

Jeden z otců obětí vyprávěl o tom, že mu policie nevěřila když volal na tísnovou linku policie, aby oznámil, že někdo na jeho děti střílí. Zavolala mu jeho dcera, která se spolu se svým bratrem zúčastnila tábora na ostrůvku a ohlásila, že někdo po účastnících střílí, a že vypukla panika. Otec tedy poprosil děti, aby se pokusily před střelcem schovat. Až se na policejní linku konečně dovolal, požádala ho policie, aby děti policii volaly samy. Pochopil to tak, že pomoc se mu z té strany nedostane. Pak zavolal kolegovi ze sociálně demokratické strany, a ten mu sdělil. Že zásah už probíhá. Policie lituje, ale nemůže průběh příběhu onoho otce potvrdit.

 

Podle anglických novin The Daily Telegraph pachatel hodinu a 17 minut před vybuchnutím pumy rozeslal svůj 1500stránkový manifest 1003 příjemcům po celé Evropě.

 

Chystaný tzv. průvod květin v Oslu musel být odvolán poté, co se až příliš naplnily ulice Osla. Tisíce lidí se nedostali na místo, protože se nevešli. Odhad policie činí 200000 osob, delako víc než čekal „náhodný“ muž, který k tomu dal podnět, prodejce Terje Bratland. Byla to největší manifestace, jaká kdy byla. Dav naplnil prostor od luxusních bytů ve čtvrti Aker Brygge až po středověkou pevnost Akershus. Ve vzduchu byla cítit zhuštěná atmosféra s láskou k obětem a nutkáním a touhou být po hromadě v době krize a vyjádřit uznání policii, požárníkům a členům jiných záchranných sborů, a to zejména dobrovolníkům. Politici napříč politickým spektrem jsou ve svém postoji sjednocení a hlásí, že „ted' jsme všichni členové mládežnické odnože sociálně demokratické strany“. Vystupoval premiér, korunní princ, předseda norské sekce organizace pro lidská práva Amnesty International, přeživší členové mládežnické odnože sociálně demokratické strany a také několik hudebníků a zpěváků, kromě představitelky snah o větší porozumění a integrace odlišných kultur v Oslu. Řečníci vyjadřovali odhodlání a výzvu, aby poté, co se toto stalo byl jeden k druhému ještě vřelejší, plnější lásky a snášenlivosti jako odpověd' na nenávist a zdůraznili, že po útocích nikdy nebude jedno jaké zaujme jednotlivec postoje a názory. Většina lidí měla sebou růži či jinou květinu nebo rovnou celou kytici, kterou držila vysoce nahorů, načež byly květiny položeny na zem, aby vytvořila souvislé pole květin, mezi které byly položeny i cedule se soustrastnými vzkazy a společně pak zazpívali státní hymnu. Před katedrálou v Oslu se rozrůstá další „moře“ květin. Po celém Norsku se konaly podobné akce s tisíci účastníky.

 

V rámci vyrovnávání se se žalem bylo pro mladé sociální demokraty, kteří se zúčastnili tábora na ostrůvku Utøyi a přežili střelbu, důležité znovuzažít tamní prostředí, aby se mohli trémy lépe zbavit.

 

Přišla také zpráva o tom, že za účelem sestavení pumy kupoval 150 kilo hliníku a osobně si ho vyzvedl ve švédském Karlstadu.

 

Pokud jde o provedení útoku na ostrůvku Utøyi nasvědčují nálezy kriminalistů, že pachatel jednal sám.