Policista, který se podílel na vedení práce policie po bombovém útoku v Oslu obdržel dvě hodiny po útoku vůbec první zprávu o střelbě na ostrůvku, kterou dostalo vedení policie. Pocházela od jeho vlastní dcery. Bylo to deset minut poté, co pachatel střelbu zahájil a v stejnou dobu, kdy policejní tým koordinoval práci a snažil se dopátrat místo výskytu pachatele. Hovor byl krátký, policista pak vstal, požádal o slovo, převyprávěl kolegům co se od dcery dozvěděl, načež byla hned vyslána speciální jednotka v autech, o osm minut dříve, než přišla od místní policie z městečka Hønefoss nedaleko ostrůvku žádost o asistenci. Policista, jehož dcera byla na ostrůvku, se posadil a pokračoval ve své práci, zatímco se jeho kolegové po telefonu bavili s jeho dcerou, od které získali cenné údaje k situaci a pachateli. Zprávu o tom, že jeho dcera přežila, však onen policista obdržel o několik hodin později, dlouho poté, co se dozvěděl, že mrtvých je alespoň 50 mladých. V okamžiku zavolání dcery policisty policie znala totožnost muže, který si vypůjčil auto a naložil ho výbušninami. Nahlédnutí do evidence zbraní prozradila, že si muž legálně zakoupil tří zbraně. Informace od tajných služeb také naznačovala, že policie měla do činění s pravicovým extremistou. Speciální jednotka policie, která se tehdy nacházela ve vládní čtvrti byla vyrozuměna, což povedlo k tomu, že více aut vyrazilo směrem na ostrůvek.

 

Policie zahájila další etapu ve vyšetřování zemědělského statku, který si pachatel pronajímal. Není jisté jak dlouho bude toto trvat. Mj. bude nasazen pes, který je speciálně vycvičen na nalézání zakopaných předmětů. Dřívější vyšetřování odhalilo větší množství výbušnin, zařízení na jejich výrobu ad. předměty.

Hon za mužností je údajně tím, co Behringa Breivika spojuje s jinými osobami daleko vpravo na stupnici politického spektra. Chtěl vzít zpět svou mužnost, si myslí Američan Michael Kimmel, zkoumající mužnost. Poté, co provedl rozhovory s několika pravicovými extremisty ve Švédsku a USA dospěl k názoru, že je nutné pochopit pohlaví jakožto pohled na věc, aby se pochopilo proč lidé jako je tento muž spáchali to, co spáchali. Pravicoví extremisté mají pocit, že jejich mužnost jim byla odebrána a předána jiným, proto ji chtějí i násilím vzít zpět. Usiluje-li někdo desperátním způsobem o to, aby dával najevo svou mužnost, tak je zároveň náchylným k přijmání vlivů různých ideologií. Kimmel vidí v norském pachateli maskulinního šplhouna. Behring Breivik považuje feminismus jako stěžejní problém a míní, že vývoj ve společnosti obrátil různé stránky společnosti naruby. Asi má pocit, že se muži stali podřazenými ženám. Kimmel je toho názoru, že se pravicoví extremisté cítí „vykastrovanými“ vládnoucím společenským uspořádáním: Vlády jim berou všechny jejich peníze a přerozdělovávají je menšinám. Tím způsobem jim vlády odebírají právo být silnými, mocnými bílými muži, kteří mohou živit své rodiny. Přísun nových příznivců krajní pravice je také o potřebě mladých muži cítit se být „opravdovými“ muži a o právu, které taková uskupení a hnutí lákají mladé muže tím, že jim ho vrátí, jesti půjdou s nimi.

Do věznice píše Behringovi Breivikovi spousta lidí z celého světa. Má se jednat o milostné dopisy přes dopisy žen, které usilují o roli matky pro norského pachatele, dále jsou to vyhrůžné a nenávistné dopisy a dopisy křest’anů, kteří ho chtěli „vyléčit“ od „bludů“. Jelikož mu byla uložena totální izolace, nemá k dopisům přístup.

Jakmile ho policie nebude potřebovat tak často vyslýchat, bude zřejmě přesunut do jiné věznice s vysokou úrovní bezpečnosti, a to pravděpodobně do věznice v městě Skienu 136 km od Osla.

Odborníci na teror kritizují norské tajné služby za to, že si neověřily kdo bylo oněch 50-60 osob na seznamu lidí, kteří kupovali složky na sestrojení pum. Tento seznam byl tajným službám zaslán mezinárodní antiteroristickou organizací Global Shield - v češtině "Světový štít" -, která fungovala od listopadu 2010 do dubna 2011. Tato organizace byla složena ze spolupracujících policejních a celních orgánů mnoha zemí. Cílem bylo odhalit nezákonný dovoz a vývoz složek na sestrojení pum. Na seznamu bylo i jméno norského pachatele. Seznam byl sestaven ze jmen osob, které kupovaly jednu nebo více z 14 látek a chemikálií, které mohou být použity ke sestrojení pum. Když se po 22. červenci začalo o seznamu v médiích psát a mluvit, nazvala ho norská tajná policie "seznamem převodů měn". Podle norského listu Aftenposten je vzácné, aby norské tajné služby obdržely takové seznamy. Přesto nebyla jména ověřena, jelikož nebyla považována za cenné informace. Hlavně to, že seznam nebyl porovnán s evidencí držitelů zbraní, je zarážející, míní odborníci na teror. Kdyby bývali tak učinili, zjistili by Behring Breivikovo pořízení si poloautomatické pušky a pistole. Osoba, která se ocitla v hledáčku tajných služeb nebyl Behring Breivik, nýbrž někdo jiný, který si z nevyjmenované polské firmy mj. prodávající chemikálie objednal nějaké zboží. Částka, za kterou od oné firmy kupoval zboží Behring Breivik, byla prý shledána příliš malou na to, aby tajné služby provedly bližší zkoumání, navíc ještě nebyl norský pachatel u nich zaevidován. Zdánlivě žádné podezření ze strany policie a celní správy zmiňuje také pachatel ve svém manifestu.

Omylem byl plastový člun policie, který byl plně naložen příslušníky speciální jednotky a prodělal havarii motoru na cestě k ostrůvku Utøye nabídnut k prodeji. Plavidlo, které se stalo symbolem kritiky pomalé reakce policie, byl na norském aukčním internetovém serveru nabídnut tomu, kdo za něj učiní nejvyšší nabídku. Ostré reakce veřejnosti však povedly k tomu, že byla nabídka stažena. Údajně z nedorozumění měla být lod' z důvodu opotřebování, byt' necitlivě k dotčeným útoky i k široké veřejnosti, vydražena. Možná se tak už nikdy nestane. Zatím bude podrobena dalšímu vyšetřování.

"Ostrůvek Utøya se má stát místem, kde se vytváří dobré vzpomínky", míní zastupitelé odnože sociálně demokratické strany. Jejich nadace, které soukromí dárci, organizace a podniky věnovaly peněžní dary v hodnotě zatím 20 milionů norských korun, chce vzkřísit ostrůvek jakožto ohnisko politicky zapálené mládeže na letních táborech. Nechá zbourat budovy, které sloužily jako hlavní místo schůzí, resp. jako kavárna, kde se odehrála část masakru na ostrůvku, a budou postaveny nové. Byt' je už toho málo, co ještě stále připomíná řádění střelce, stále zbývá toho hodně udělat, aby se ostrůvek stal po útoku vlídnějším místem. Pro uctění obětí bude vztyčen památník.

Před útoky měl svého stálého tělesního strážce jen premiér, tento týden ho dostala ministryně obrany, ministr spravedlnosti a ministr zahraničí.

Norské ředitelství pro zdravotní záležitosti zvažuje, že okamžitá pomoc v nouzové situaci bude jako pravidlo pokaždé poskytnuta ještě dříve, než je nějaké místo činu zabezpečeno policií a každé nebezpečí odstraněno. Mnozí civilní obyvatelé pomáhali utíkajícím mladým z ostrůvku Utøye, zatímco sanitky stály v koloně a jejich posádky čekaly na zelenou od policie. Dle pokynů policie z roku 2009 má první hlídka, která na nějaké místo činu dorazí, zasáhnout proti pachateli, byt' to znamená, že jejich vlastní životy jsou v sázce. Otázkou je nyní zda mají být změněny pokyny zdravotnímu a záchrannému personálu. Nicméně to budou i nadále vyhodnocení situace policie, která budou pro zahájení práce zdravotních a záchranných sborů směrodatná. Dnes zdravotní a záchranný personál není pro "ostré operace" vycvičen ani vybaven.

Usuzuji, že se premiérovi a jeho straně stěží podaří udržovat a prodlužovat náladu sympatie a úcty v národě a splnit to, co si předsevzali – realizovat otevřenější společnost a potírat to, co vedlo k řádění šíleného střelce. Na to trvá zjitřená atmosféra a prohlubující se kritika vůči této i předchozím garniturám kvůli sporným otázkám týkajícím se zejména přistěhovalectví moc dlouho a málo tomu nasvědčuje, že na jejich zbožné a dobře míněné myšlenky bude slyšet víc lidí kromě těch věrných, kteří na to už dlouho slyší, tj. především kmenoví voliči sociálně demokratické strany a jejich koaličních partnerů. Ovšem i mezi nimi dochází k čím dále větší netrpělivosti a rozkolu, pokud jde o konkrétní kroky k řešení dlouho trvajících problémů s přistěhovalectvím spojených. Něco je slavnostní a autoritativní prohlášení politiků, něco jiného nálada, která panuje v obyvatelstvu. Tam to vře., má to hluboké kořeny a otázky kolem přistěhovalectví národ čím dále víc rozdělují. Mnozí voliči, ne-li byt' třeba těsná většina, jsou svým způsobem konzervativními a mnozí z nich se cítí přecizení ve vlastní zemi a vykořenění ve vztahu k ideálům premiéra a jeho strany. Mohou mít pocit převálcováni mocnými, kteří současný stav věcí velebí a chválí, místo toho, aby brali kritiku a varování obyčejných lidí vážně a začali něco podle nich a jejich přání měnit. Preference vládních koaličních stran kolísá, ale uvidíme, jak dopadnou volby ve dnech 11.-12.9.2011. Mnozí diskutující na různých internetových forech také obviňují vládu za domnělou roli v podílení se na  postupném vytváření bouřlivé atmosféry předcházející útoky. Přistěhovalecká a azylová politika a přehlížení a zbabělost nečelit problémům s přistěhovalectvím vyústily dle těchto diskutujících v agresivitu některých jedinců a v krajním důsledku toto dalo vzniknout masového vraha. Někteří vyjadřují na tomto pozadí pro útočníkovy činy dokonce pochopení. Zda-li bude možné pokračovat v započaté cestě Norska jako vstřícné země různé imigraci, zůstává otevřenou otázkou.