V 15.15 proběhla tisková konference o slyšení. Soudce Kim Heger shrnul rozhodnutí soudu: Pachatel stráví osm týdnů ve vazbě, z toho první čtyři týdny v naprosté izolaci. Je obviněn z destabilizace a ničení vitálných společenských funkcí a vyvolávání strachu a obavy. Přiznání pachatele je potvrzeno zajištěnými důkazy. Pachatel vysvětloval, že se necítí vinen a věří, že bylo nutné zachránit Norsko před tím, čemu říká kulturní marxismus a nástup Islámu. Svými útoky chtěl zasáhnout norskou Sociálně demokratickou stranu a učinit přítrž rekrutování k této straně. Míní, že pátečními útoky strana zaplatila cenu za svou zradu Norsku. Nebylo smyslem zabít co nejvíce lidí, ale vyslat jednoznačný signál a svědomitý občan nesmí nechat svou zemi být kolonizována muslimy. Na základě výpovědi pachatele a hlavních důkazů shlédl soud, že je dokázáno, že podmínky pro uložení vazby byly splněny.

 

Pachatel napsal seznam téměř 5000 Norů z politiky a společenského života, které chtěl zabít. Mezi nimi byla i bývalá premiérka Gro Harlem Brundtlandová, která ostrůvek opustila jen krátce před tím, než tam dorazil střelec.

 

Vyšlo najevo, že se policie na ostrůvek dopravila lod'kou a nikoliv vrtulníkem, jak se dříve uvádělo. Policejní lod'ka, která převážela těžce ozbrojenou zvláštní jednotku, měla havarii motoru, což způsobilo ztrátu asi 10 minut času, policie ale rychle sehnala náhradní lod'ky. Mladí lidé zažívali každou minutu zatímco čekali na pomoc od policie, jako podstatně delší dobu. Místní policejní oddíl potvrzuje, že se mnozí k ní kvůli přetížení dispečinku s omezenou kapacitou nedovolali.

 

Počet obětí střelby na ostrůvku Utøyi byl dle policie nadsazen a bude upraven směrem dolů, řekl během tiskové konference po soudním slyšení mluvčí policie. Během dneška (pondělí) bude rozhodnuto o tom, zda jména dosud 86 obětí ze střelby na ostrůvku budou zveřejněna pohromadě nebo postupně po skupinách.

 

Zadržený je obviněn z obou útoků, z obecního ohrožení a teroristického činu, který mu může vynést nejpřísnější trest, který norské zákony umožňují – 21 let. Norsko je prostoupeno takovým výkladem humanistického cítění, který může být až nepochopitelný. Mírnost trestů v Norsku souvisí s představami o lidskosti a o nedotknutelnosti a posvátnosti života. Už od druhé světové války je v Norsku velký odpor k trestu smrti i k dlouholetým žalářům. Proti tvrdším trestům se staví velká část veřejnosti a politické Norsko je také známo svým prosazováním žákazu trestu smrti v zemích, kde ještě absolutní trest mají.

"Už od druhé světové války je v Norsku velký odpor k trestu smrti i dlouholetým žalářům," řekl iDNES.cz norský novinář Yngvar Brenna ze serveru Norge.cz. Podle něj se proti tvrdším trestům staví velká část veřejnosti a Norsko je také známé prosazováním zákazu trestu smrti v zemích, kde ještě absolutní trest mají.

Obecně panuje přesvědčení, že je nutné dávat pachatelům nové šance, také se hodně zkouší alternativní formy trestu či nápravy. Zda poslední tragédie posune názor Norů a norské zákony, lze nyní těžko usuzovat. Je ještě brzo na hodnocení nálad veřejnosti, ale možné to je, že se kvůli rozporu s chápáním spravedlnosti v obyvatelstvu ozvou vlivné hlasy volající po zavedení tvrdších trestů. Přední odborník na norská práva, Ståle Eskeland, tvrdil, že pachatel může být odsouzen k jednomu druhu odnětí svobody (norsky: forvaring), který norské trestní právo umožňuje a který může být obnoveno a prodlouženo do konce života.

 

Pachatel si sám vybral jako obhájce Geira Lippestada. Ten oznámil, že se pachatel hlásí k útokům a přiznává za ně zodpovědnost, nicméně se necítí za své zločiny vinen: Ve své hlavě je přesvědčen o tom, že to, co udělal, není hodné trestu. Policii říkal, že to, co udělal bylo sice hrůzostrašné, nicméně to bylo nutné. Policií mu bylo vysvětleno nakolik závažné jsou zločiny, kterých se dopustil a rovněž byl poučen o míře jejich nebezpečí pro společnost.

 

Pachatel žil léta v neustálém strachu, že jeho záměry a přípravy na útoky budou odhaleny. Současně ale uskutečňoval všelijaká opatření proto, aby odhaleny nebyly. Hodně času strávil hraním násilných počítačových her a snad to byl jedním ze způsobů, jak se připravoval na zabíjení ve skutečnosti. Psychologové také připouštěli, že je možné, že začal zaměňovat fantazii s realitou. Po útocích někteří prodejci stahovali násilné hry z prodeje.

 

Přináším nyní výňatek z manifestu, který prezentovala norská média: „Hodně jsem přemýšlel o situaci po útocích, v případě, že přežiju úspěšnou misi a budu se muset dostavit k multikulturnímu soudu. Až se probudím v nemocnoci, poté, co jsem přežil zásah kulek, které mě zranily, tak mi dojde, že jsem se ocitl ve světě plném špíny, jako živá noční můra.“ Dále: „Nejen, že všichni mí přátelé a má rodina mnou budou pohrdávat a nazývat mě monstrem, veškerá světová multikulturní média budou mít plné ruce, aby vymýšlela další způsoby toho, jak mě zabít jakožto figuru a jak mě démonizovat.“ A ještě toto: „Lidé mě budou označovat jako největší monstrum, které svět viděl od 2. světové války.

Pachatel má o sobě vysoké mínění, dle manifestu je přesvědčen, že mu lidé budou jednou děkovat poté, co se stane mučedníkem a hrdinou. Chce, aby ho lidé uctívali.

 

Hlavní soudní proces ovšem začne odhadem minimálně až za rok.

 

Dle průzkumu veřejného mínění zveřejněného před asi dvěma týdny si přes polovinu Norů přeje zastavit přistěhovalectví do Norska. Mnozí Norové mají pocit, že jim množství přistěhovalců a problémy s nimi spojené rostou nad hlavu, že přesáhly únosnou mez a proto jim dochází trpělivost.